S klistrem se nám patlat nechtělo, tak jsme namazali sádlo. Přesvědčili jsme Clouí, abysme jely Píďalovou zkratkou. Tvrdili jsme, že se vyhnem "Buku" a nebudem šlapat kopec. Ale ouha. Jeden tam vyrostl a Clouí celkem naštval.
Z "podbuku" na Novou louku jsme táhly jednoho člena družiny se zavázanýma očima. Nikam dál jsme už nejely. Dali jsme si čaj, zajely dvě štafety a zahráli si ocásky. Cestou zpátky pod Buk jsme jely stejně jako tam, ale s tím rozdílem, že to bylo do mírného protikopce.

Kéťa