Odhady vzdáleností
Odhad vzdálenosti není zcela přesný, závisí na zkušenosti, kvalitě zraku, ale pro orientaci stačí.
Když jsou vidět: |
|
Vrcholky kopců, obrysy domů | 5000 metrů |
Silnice, domy | 4000 metrů |
Postavy ve volném terénu, osamělé stromy | 2000 metrů |
Telegrafní tyče, kmeny stromů | 1000 metrů |
Zřetelné lidské postavy, okna a dveře domů, poznáme zda postava jde k nám či od nás | 500 metrů |
Větší části oděvů, větve | 400 metrů |
Ovál obličeje, nesené předměty (hůl apod.) | 300 metrů |
Listí na stromech, tašky na střechách, obrysy paží a nohou | 200 metrů |
Podrobnosti obličeje, kameny na cestě | 100 metrů |
Míry
Nejčastěji budeme měřit v krocích. Délku jednoho kroku si vypočítáme tzv. průměrnou desítkovou metodou - uděláme 10 kroků, změříme tuto vzdálenost, vydělíme deseti a dostaneme délku jednoho kroku. Zjistíme si a pamatujeme: šířku rozpažených paží, vzdálenost mezi ukazovákem a prostředníkem, délku ukazováčku a délku své stopy. Jako pomůcka nám může sloužit provázek dlouhý alespoň 4 m, rozdělený uzlíky po půl metrech a první půlmetr rozdělený na decimetry.
Měření pomocí tužky
Vezmeme ji do prstů, dáme do vzdálenosti 60 cm od očí a držíme ve svislé poloze. Její hrot zaměříme jedním okem na cíl, jehož vzdálenost chceme změřit, pak oko zavřeme a otevřeme druhé, aniž bychom tužkou pohnuli. Tužka jako by se přemístila, náš pohled směřuje nyní na jiný cíl. Odhadněme vzdálenost mezi oběma body (tedy šířku), například podle výšky postavy, tento odhad násobíme deseti a máme vzdálenost od nás k cíli. Místo tužky stačí zápalka nebo stéblo slámy.