Oddílové a střediskové pokřiky
Symboly České republiky
Za státní symboly považujeme:
Státní znak
Přemyslovci – původní český panovnický rod používal tzv. „plaménkovou svatováclavskou orlici“ (doklady o tom pochází až z konce 12. století u Přemysla Otakara I.). Heraldicky se rozlišuje orlice s jednou hlavou, na rozdíl od orla, který je dvouhlavý (orla mělo ve znaku Rakousko-Uhersko a dnes třeba Rusko). Lev se začal používat jako symbol dědičného království. Roku 1204 byl znak polepšen – lvu přibyl druhý ocas. Dvouocasý lev byl pravděpodobně poprvé použit na pečetích kralevice Přemysla (pozdějšího Přemysla Otakara II.). Od té doby se stal „český lev“ symbolem zemí koruny české. Moravská orlice se poprvé objevila na znaku Znojma z roku 1272 a slezská orlice byla odvozena z erbu vratislavského knížectví za dob panování Jiřího z Poděbrad. Všechny tyto znaky (vč. znaku Slovenska) s určitými výtvarnými úpravami jako historické znaky převzalo Československo po svém vzniku v roce 1918. V roce 1960 došlo k necitlivé úpravě státního znaku za cenu vážných heraldických chyb. Do původní podoby byly znaky Čech, Moravy a Slezska vráceny po pádu komunismu v roce 1989 a v lednu 1993 je převzala nově vzniklá Česká republika.
Na malém státním znaku je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zbrojí (drápy a jazykem). Je umístěn na červeném poli uvnitř tzv. „gotického“ štítu (s malým hrotem dole).
Velký státní znak tvoří čtvrcený „francouzský“ štít, kde na prvním a čtvrtém červeném poli je český lev, ve druhém, modrém poli je moravská stříbrno-červená šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí a ve třetím, zlatém poli je slezská černá korunovaná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem (pružinou – půlměsícem) přes hruK a křídla. Pro reprodukci barevným tiskem se místo stříbra a zlata (kovů) používá bílá a žlutá barva.
Státní vlajka
Státní vlajku převzala Česká republika při svém vzniku 1. ledna 1993 po předcházejícím Československu. Po vyhlášení Československa v říjnu 1918 byla vypsána soutěž na znak a vlajku nového státu. Zvláštní komise vybírala z desítek návrhů a jejich úprav, a až po roce a půl, 30.března 1920 byla schválena vlajka, kterou používáme dodnes. Jejím autorem byl Jaroslav Kurza.
Česká státní vlajka má vždy poměr stran 3:2 a modrý klín vždy sahá do poloviny délky vlajky. Barvy bílá a červená pocházejí z českého znaku, modrá barva ze znaku moravského.
Státní vlajce přísluší patřičná úcta a její používání má řadu předepsaných pravidel jak ze zákona, tak z tradičních zvyklostí.
Prezidentská standarta
Vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.
Státní pečeť
Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA.
Státní hymna
Kde domov můj?
Kde domov můj, kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled;
a to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
Slova napsal: Josef Kajetán Tyl - Hudbu napsal: František Škroup
Píseň poprvé zazněla ve hře Fidlovačka - "obrazech ze života pražského se zpěvy o čtyřech jednáních" 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze.
Při hraní či zpěvu hymny se chováme stejně jako při vztyčování státní vlajky - tj.stojíme v pozoru a jsme-li ve skautském kroji, zdravíme skautským pozdravem. V normálním oděvu zdravíme vlajku stáním v pozoru, mužská polovina národa přitom smekne čepici či klobouk.